Individuální práce v přítomnosti:Obnova emocionální, mentální a fyzické rovnováhy

Praxe přítomnosti 

Motto:

Není takvelký problém s tím,  že žijeme v období přemíry informací,

ale problémje v tom, že jsou často  lživé  či špatně pochopené.

V tom spočívánáprava.

V pravdě.

Cíl:

Pochopení,žehledaným  smyslem života,je život sám. Jeho kvalita .

1)

Žijeme v DUÁLNÍM SVĚTĚ a vše kolem nás (i v nás) jesouhrou duálních sil. Tak i „naše tělo“Duchovní nauky  říkají  o  systémutěla,  že  v těle  jsou  dva principy  Hmota a Energie  

Prostředníkem mezi hmotou a energií/silou je NERVOVÝ SYSTÉM , který má zaúkol vést sílu , jež cirkuluje v těle  změnit  dvěma způsoby  (nervové buňky v šedých centrech mozkové kůry formou buněčných vzruchů a v uzlinách sympatického nervstva.

2)

2.      AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM MÁ NAD SYSTÉM MOZKOMÍŠNÍMPŘEVAHU

  Máme dva nervové systémy

- mozkomíšní systém (profyzickou část těla )  = centrální nervovýsystém (mozek, mozeček, mícha) a periferní nervový systém s 12páryhlavových nervů a 31páry míšních nervů. Centrem je mozek. Pravá strana ovládáfunkce levé části těla a obráceně.

– autonomní systém (pronehmotnou část – pro psychické tělo), se kterým pracuje východní medicína a léčitelé. Nazývá se též SYMPATICKÝ NERVOVÝ SYSTÉM nebo i  neurovegetativní nervový systém. Tento systém  NENÍ ZÁVISLÝ NA AKTIVITĚ MOZKOMÍŠNÍHO nervového systému.

Oba SYSTÉMY MOZKOMÍŠNÍ I AUTONOMNÍ jsou harmonicky propojeny a doplňují se, nelze podráždit jeden , aby se nestimuloval druhý. Tělo fyzické je podobou těla psychického.

·        Mozkomíšní systém má centrum v mozku,

·        Autonomní systém má centrum v hypotalamu, který zastává funkci autonomního „mozku“, pomáhají mu v tom psychický centra podvěsekmozkový (hypofýza), šišinka (epifýza) a další psychická centra (žlázy).

Autonomní systém má nad systém mozkomíšním převahu, zjednodušeně řečeno: k autonomnímu systému nemáme zatím přístup , po většinu života „ nás řídí  autopilot autonomního systému“.

Můžeme říci, že , nevědomí je forma vědomí, která je činností hypotalamu a obsahuje v sobě genetickou zkušenost, výchovu, podmínky prostředí, vzoryspolečnosti…).

3) 

Myšlení je produktem mozku  a nazývá se objektivním vědomí

·       Plné rozumové schopnosti se zapínají  pouze v případě, že autonomní systém je v režimu klidu.

·       Objektivní vědomí přichází pouze když to autonomní nervový systém  dovolí  (vyhodnotí,že není konflikt ani nebezpečí).

·       Vědomá mysl  je schopná uvažovat jak deduktivně tak induktivně.

·       Myšlení vytváří kolem sebe silné energetické pole.

Mozek je sídlem objektivníchschopností mezi které řadíme:

·       Vůli Vůle je praktický rozum, který ale běžně nejsme schopni uplatnit (většinou si vůli pleteme  „s negativní  sebe motivací“ typu já musím..“). Vůli používáme, když  rozum  dostatečně determinuje svůjzáměr, protože vůle vždy podléhá podmínkám nevědomí.  Nevědomí přezkoumává zda-li může akceptovat toto volní rozhodnutí. Přijme je  jen v případě, že nenalezne konflikt nebo že nevyhodnotí situaci jako nebezpečnou. Náš záměr z objektivního vědomí musí obstát, musí přejít přes práhnevědomí.  

·       Návyk Je chování, které činíme, anižbychom si to uvědomovali. Předcházelo mu rozhodnutí - vůle. Návyky se spojujívzájemně do sítě, protože nevědomí postupuje metodou myšlenkových asociací avytvoří z nich za čas zákon, který  nevědomí uplatňuje nezávisle naobjektivním vědomí. Návyk je druhápřirozenost (dědí ji potomci).

·       Sugesci Souvisí s tím, že nevědomí (autonomní nervový systém) je v určité části na čas vypnuto a je připraveno vykonávat příkazy objektivního vědomí.

Shrnutí: 

K tomu, aby objektivní rozum mohl být účinný, homusí  naše nevědomí pustit  přes práh . 

Proč vlastně ale chceme používat objektivnírozum? Abychom nebyli vnitřně bezvládní a nemohoucí,,,. 

Jak využít výše uvedené informace v praxi? Za jakých konkrétních podmínek pracujeobjektivní vědomí?  Jak toho docílíme?

Pouze intelektuální pochopení, či afirmace nestačí. Uvědommesi,  že naše NEVĚDOMÍ,  je rozloženo ve FYZICKÉM TĚLE. Protoproces je  neustálá “fyzická práce“, která směřuje k tomu, aby uvolnila tělo od napětí  a zprůchodnila  celý autonomní systém v těle,výsledkem tohoto je průchozí,  klidné,  uvolněné tělo  a   mysl , která neuvízne v odporu  a   negativních myšlenkách.

Za jakých podmínek nás autonomní nervový systém pustí k tomu,abychom mohli používat objektivní vědomí (rozum)?  :

ü  našepozornost /vědomí/ je si samo sebe vědomo, tzn. jednoduše vnímáme fyzické tělo– svůj vnitřní prostor, pomocí dechu apod.

ü  zůstávámev režimu KLIDU tj.  BEZ fyzického  NAPĚTÍ, vidíme, že jakmile máme k něčemuodsudek, odpor v mysli,  tak v tělevznikne napětí. Fyzicky se neustále uvolňujeme. Kdybychom v přijetí k přítomnémuokamžiku polevili, dostavil by se odpor a to by se okamžitě  spustilautonomní nervový autopilot sesvými standardy… .

ü  pozornost nenívypnutá, nespí, ale  vnímá  to, co v těle i venku.

První tři body můžeme shrnout doprožitku Já Jsem Tady a Teď. Pokročilí, kteří zvládli i třetí bod bez usnutí,  ještě  přidávají vnitřní dynamiku záměru a „chuť si pomoci“ a zejména "chuť se mít RÁD".

4)

Buďme k sobě LASKAVÍ, jen tímto postojem vše získáváme.Je to základní postoj, ze kterého bychom měli začít jednat či konat jakoukolivakci.  (Nahrazujeme původní postoj,kterým  byl postoj strachu a potřeba sezalíbit)

Není třeba meditovat 24 hodin, stačí nám trénovat nové dovednostiběhem :

·       chvíle denní meditace 

·       krátké chvíle, kdy se nás cosi bolestně dotýká (to je ÚČELUTRPENÍ)

5)

Jediný čas, kdy můžeme něco změnit je PŘÍTOMNOST. Je-li námšpatně, není třeba výletů do minulosti a budoucnosti (ty jsou již schovány jakonávyky v autonomním nervovém systému) zůstaňme v přítomnosti a hleďmena ostatní ne jako na chodící minulost, pak je naše jednání přirozeně  pragmatické, střízlivé, účelné.

6)

Jediný způsob jak lze věci změnit, je ZMĚNA POSTOJE z postojestrachu a utrpení na preferenci  laskavosti  a radosti. (Tím se změní chemie těla avibrační energie těla). Jen záměnou rovin se vymaníme znepropustných hranic, v kterých jsme pevně zavřeni.

7)

Jaké postoje zaujímáme, takové věci se námdějí  (stejné přitahuje stejné, ZÁKONEKVIVALENCE)

8)

NAŠE REALITA JE SVĚTEM NÁSLEDKŮ

Naše realita je výtvor autonomních nervových systémů, je dopředudaná.  Autonomní nervový systém pracuje v režimu:útěk od utrpení a úprk za potěšením. Je takto determinovaná . Je jako tisíckrátvyrobený a trochu vylepšený stroj a jinak to neumí. Chceme-li něco změnit,musíme použít rozum, tj. mozek. Abychom  mohli mozek použít musíme „uklidnit“ autonomnínervový systém a dostat od něj „souhlas“, pak teprve konečněmyslíme=tvoříme=jsme inspirováni….apod.

9)

ETIKA JE FYZIKA SVĚTA PŘÍČIN /vibračního světa/

10)

BOD SVOBODNÉ VOLBY senenalézá v dobrém či špatném  rozhodnutí,konání, jednání,hledání řešení,  pochopení….to je horizontální svět a v něm jsme determinováni naší historií, geny, prostředím…..

Svobodu máme pouze v ROZHODNUTÍ zda-li nás bude víc zajímat svět strachu a viny nebo svět laskavosti. Svoboda tkví v rozhodnutí se mezi světem příčin a světem následků. Jediná svobodná volba je V TOM , JAK SITUACI PROŽIJEME, např. zdali pocit viny a odsudku dokážeme /ve chvíli konfrontace / v sobě přeměnit na pocit odpuštění,  v překročení duality na dobré a špatné.

Děje se tak, že nehodnotíme,zda-li máme jit do leva nebo do prava, jednat červeně nebo zeleně, ale zaujmoutstanovisko  mimo horizont,  ve vertikále.  Rozhodnutím se mezi „dolním a horním světem“.ROZHODNUTíM,  že  preferuji laskavost v plné šíři,k sobě i všem se zapojuje náš objektivní rozum a jasné či jasnějšívnímání.

11) 

CHYBNÁ PŘESVĚDČENÍ.  Svět nevědomí je vysoce inteligentní a  pracuje v prospěch našeho  těla,  chrání naší psychiku to vše na základěevolučních zkušeností. Ale i na základě chybných přesvědčení, které do nás bylypřepsány nebo které jsme sami chybně pochopili (kdo křičí je silný, když budu hodný, dostanu odměnu, když něco dostanu,budu šťastný…)

Dokud neovládám své postoje (způsob vnitřního prožívání) dotudjsem ve stavu  vnitřní nemohoucnosti.Jsem pouze ve světě následků daných genetikou a prostředím a nemohu jednatjinak než jednám, pak nemám svobodnou volbu a není třeba mne trestat. ¨

Pozor, je třeba chránit náš rozum a psychiku – za všech okolností.Je velmi křehká.